O prospěšnosti probiotik slyšíme ze všech stran – jsou doporučována lékaři, reklamami i nejrůznějšími weby o zdraví. Pokud jste až doposud odolávali a probiotika do svého jídelníčku nezařadili, po přečtení dnešního článku možná změníte názor. Probiotika totiž mohou nabídnout mnohem více než jen lepší zažívání.
Co jsou probiotika?
Když se řekne probiotika, možná si vybavíte pojem antibiotika. Podobnost mezi nimi není čistě náhodná – oba názvy vycházejí z řeckého slova „biotic“, tedy „život“. Zatímco však antibiotika život, respektive bakterie, ničí, probiotika je naopak podporují. Samozřejmě takové bakterie, které jsou našemu organismu prospěšné. Probiotika jsou totiž kultury mikroskopických organismů, které mají mnoho důležitých funkcí, jako například zneškodnění patogenních bakterií, produkci některých vitamínů či příznivý vliv na imunitu a trávení.
Probiotika vs. Probiotika
Možná jste se při návštěvě internetové lékárny či e-shopu s doplňky stravy zarazili nad pojmem prebiotika. Ne, nevloudila se chybička – přestože prebiotika s probiotiky úzce souvisí, při pohledu na složení zjistíme, že se jedná o odlišný produkt. Zatímco probiotika jsou tvořeny probiotickými bakteriemi, prebiotika představují potravu, kterými se tyto bakterie živí. Při jejich pravidelném užívání tak podporujeme jejich růst, množení a zakládání nových kolonií.
Prebiotika však nemusíme tělu dodávat pouze pomocí doplňků stravy. Ty totiž zpravidla obsahují primárně inulín a pektiny, tedy nerozpustnou vlákninu. Tu nalezneme například v ovoci, zelenině či třeba čekance.
Kde se nacházejí probiotické bakterie?
Asi nebude žádným překvapením, že probiotické bakterie nalezneme především v našich střevech. Ta však nejsou jedinou oblastí našeho těla, kde je můžeme najít. Typicky na probiotické bakterie lze narazit především na místech, která jsou v kontaktu s okolním světem. Patří mezi ně například:
- Ústa
- Kůže
- Plíce
- Močová trubice
- Pochva
Kdy dochází k bakteriální nerovnováze?
V ideálním případě jsou bakterie v našem těle v rovnováze a my se těšíme dobrému zdraví. Tato rovnováha je však poměrně křehká. Narušit ji může například prodělaná infekce nebo zánětu, užívání antibiotik, výrazný stres, nadměrné množství alkoholu i některé léky. Narušením rovnováhy bakterií v těle a přemnožením patogenních bakterií může dojít k celé řadě nepříjemných zdravotních obtíží. Nejčastěji se jedná o:
- Zácpu
- Průjem
- Kvasinkovou infekci (v pochvě či v ústní dutině (soor))
- Ekzém
- Rozvoj zánětlivého onemocnění střev
V tu chvíli přichází čas na doplnění hladiny prospěšných probiotických bakterií, ať už prostřednictvím pestré stravy či probiotik.
Jak probiotika fungují?
Jak již bylo řečeno, hlavním úkolem probiotik je udržovat zdravou rovnováhu v našem těle. Přestože se nejedná o lék či léčivo v pravém slova smyslu, dokáží částečně „bojovat“ s patogenními bakteriemi a ulevit nám tak od obtíží, které vyvolaly.
Je však třeba dodat, že konkrétní funkce probiotik záleží na kmeni probiotických bakterií – zatímco některé kmeny pomáhají s trávením, jiné nás chrání před špatnými bakteriemi, pomáhají vytvářet důležité vitamíny či pomáhají s absorpcí léků do krve.
Jaké jsou benefity probiotik?
Vzhledem k rozmanitým funkcím probiotických bakterií nám mohou při pravidelném užívání nabídnout celou řadu zdravotních benefitů. Opět je však na místě dodat, že nefungují jako léčivo, ale spíše jako podpůrný doplněk stravy při daných zdravotních obtíží.
Zlepšení trávení
Asi nejčastěji se s doporučením na užívání probiotik setkáme při problémech s trávením. Pomoci mohou například v případě průjmů vyvolaných antibiotickou léčbou či nemocniční infekcí. Některé osoby trpící intolerancí na laktózu rovněž uvádí, že jim užívání probiotik pomáhá eliminovat nepříjemné nadýmání a průjmy pramenící z neschopnost trávit laktózu. Podobně účinná mohou být i při zácpě, zánětlivém onemocnění střev či bolestech břicha.
Posílení imunity
Vzhledem k tomu, že probiotické bakterie hrají zásadní roli při ochraně střev vůči patogenním bakteriím, virům a kvasinkám, jsou probiotika také nedílnou součástí funkční imunity a obranyschopnosti. S tím souvisí i také jejich schopnost podpořit přirozenou produkci a vstřebávání některých vitamínů a minerálů, jako je například vitamín B12.
Zdravé zuby a dásně
Škodlivé bakterie se však nenachází pouze ve střevech; najít je můžeme hned na začátku trávicího traktu, a to v ústech. Nejsou ničím jiným než plakem, který je příčinnou vzniku zubního kazu. Přestože primárně bychom neměli zapomínat na jeho mechanické odstraňovaní pomocí pravidelného čištění zubů, právě dostatek „hodných“ bakterií v podobě probiotik může výrazně pomoci při obtížích s dutinou ústní. Nejen, že ničí bakterie způsobující vznik kazu, ale také pomáhají snižovat pH v ústech, čímž opět snižují riziko vzniku zubního kazu.
Prevence potravinových alergií
Přestože je tato oblast účinků probiotik značně neprobádaná, výzkumy ukazují, že by probiotika mohla sehrát významnou roli při prevenci potravinových alergií. Ačkoli jejich konzumace osobám s rozvinutou alergií či intolerancí pravděpodobně již příliš nepomůže, odborníci poukazují na prospěšnost užívání probiotik v období těhotenství a kojení.
Nejčastější typy probiotických bakterií
Přestože se může na první pohled zdát, že jsou všechny probiotické bakterie totožné, opak je pravdou. Existuje celá řada kmenů, které nabídnou rozličné účinky na naše zdraví.
Bakterie mléčného kvašení – laktobacily
Asi nejznámějšími probiotickými bakteriemi jsou laktobacily, tedy lactobacillus casei, rhamnosus, acidophilus a reuteri. Dokáží například měnit laktózu na kyselinu mléčnou, která ničí patogenní bakterie. Z toho hlediska mohou nejen pomoci při trávení, ale také ničit bakterie způsobující střevní obtíže, jako je například salmonela.
Bifidobakterie
Bifidobakterie se mohou pochlubit schopností zvyšovat účinek laktobacilů. Jsou důležité zejména z toho hlediska, že se jedná o první bakterie, se kterými přijdeme při narození do kontaktu. Nachází se nejen v porodních cestách, ale také například mateřském mléce. Jeho funkce spočívá v budování imunitního systému.
Kvasinky
Přestože kvasinky v souvislosti se zdravotním stavem často vnímáme spíše negativně, existují i kmeny, které nám prospívají. Příkladem může být kvasinka saccharomyces boulardii, která zvyšuje odolnost střeva proti patogenním bakteriím. Díky tomu se osvědčila nejen při užívání antibiotik, ale také jako prevence střevních obtíží při cestování.
Přirozené zdroje probiotik
Pokud chcete probiotické bakterie dodat tělu přirozenou cestou, zařaďte do jídelníčku potraviny, které je obsahují. Jedná se zejména o fermentované produkty, jako například jogurt, kefír, kimči, tempeh, miso či kombucha. Najdeme je rovněž ve fermentovaném sýru typu Cottage.
Jak vybrat vhodnou formu probiotik?
Pokud vsadíte spíše na doplňky stravy, vybírat můžete mezi kapslemi, kapkami, tablety či čípky. Kromě formy vezměte v potaz také to, jaké kmeny probiotik vlastně produkt obsahuje. Neméně důležité je rovněž jejich množství – hodnota CFU by měla být v rozmezí hodnot mezi 108 do 1011 životaschopných jednotek.